Na dálnicích se dají ušetřit miliardy. Stavitelé až nyní ukázali, jak jednoduše

Reklama:

300.000.000 korun může stát ušetřit při stavbě dálnice D 11. Stačí k tomu změna plánů. Další peníze lze ušetřit při stavbě pražského okruhu.

19. 10. 2009

Zdroj: Petr Weikert, s přispěním Marka Pokorného, HN

Reklama:

Nový seriál HN díry v rozpočtu: předražené dálnice

Dálnice v České republice se dají stavět levněji. Stačí jednoduchá věc. Vzít staré plány, důkladně je zkontrolovat a změnit je. Nebo svěřit stavbu takovým manažerům, kteří dokážou investory víc přitlačit k lepší ceně než stát. Zarážející je, že na to ředitelství silnic přichází až nyní.

Hospodářské noviny mají k dispozici dva příklady, na kterých je možné demonstrovat, jak se lze některých děr v rozpočtu celkem jednoduše zbavit.

Za první příklad může stát paradoxně poděkovat sporům s hradeckou farmářkou Ludmilou Havránkovou. Kvůli dlouholetým přím se ministerstvo dopravy rozhodlo, že od Havránkové nebude chtít deset hektarů, ale jen necelé tři. Po nich povede jen dálnice a velká křižovatka, která měla být na pozemcích farmářky, vyroste o necelý kilometr dál a bude menší. Výsledek? Úspora tři sta milionů korun. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) chce také kvůli vyřešení sporů farmářce nabídnout vybudování podjezdu pod dálnicí, aby mohla přejíždět mezi svými poli, které dálnice rozdělí.

Farmářka ještě nabídku nedostala oficiálně, nechtěla ji proto komentovat. "Nemohou čekat, že po dvacetiletém ostouzení z jejich strany jim hned půjdu na ruku," říká Havránková s tím, že počká, až jí stát předloží konkrétní nabídku písemně.

Proč ale stát přichází s řešením až nyní? "Město i kraj dosud na původní podobě trvali," vysvětluje Brunclík. "My trvali jen na tom, aby byly zachovány směry příjezdu do města, aby to navazovalo na náš dopravní systém. Je nám jedno, kde přesně křižovatka bude stát a jak bude veliká," říká mluvčí radnice Václav Svoboda, podle něhož se městu křižovatka zdála od počátku naddimenzovaná. "Bylo to tak nakreslený a nikdo se tu dokumentaci nesnažil změnit," říká zase hlavní architekt města Petr Brůna, podle něhož všichni doufali, že se státu podaří Havránkovou přesvědčit.

Dvě miliardy k dobru

Druhým příkladem, kde stát může ušetřit, je mamutí stavba pražského okruhu. Severní část od teplické výpadovky přes Suchdol až k napojení na plzeňskou dálnici D5 má stát kolem osmadvaceti miliard korun. Stavbu inženýři plánují řadu let, nyní je čeká vypořádat se se zhruba 250 odvoláními proti stavbě.

Ředitelství silnic a dálnic slibuje, že až bude na stavbu vydáno územní rozhodnutí, nechá její plány přezkoumat. "A jsem si jistý, že můžeme ušetřit až dvě miliardy korun," tvrdí šéf ŘSD Alfred Brunclík. Řidiči úspory poznají tak, že na silnici bude méně sjezdů, méně mimoúrovňových křižovatek, silnice bude více kopírovat terén, změní se možná i podoba mostu u Suchdola.

Jako na trhu

Pohled do minulosti či kontrolních zpráv Nejvyššího kontrolního úřadu ukazuje, že stát při plánování miliardových investic totálně selhává. Miliardové cifry létají sem a tam, až je nakonec vše vždy výrazně dražší, než se plánovalo.

Na to, jak chaoticky se rozpočty staveb připravují, ukazuje nejlépe případ již zmíněného severního obchvatu metropole. Územní plán, v němž je trasa plánovaná, odsouhlasilo pražské zastupitelstvo v září 1999. Předpokládaná cena tehdy byla 4,6 miliardy korun. Ředitelství silnic a dálnic si poté vypracovalo předinvestiční studii, která však náklady odhadla na patnáct miliard.

Nicméně do sněmovny vzápětí předložilo rozpočet, v němž celkové náklady spočetlo na 7,6 miliardy korun a na něm trvalo až do roku 2004. Pak už cena šestnáctikilometrového úseku jen rostla - a zastavila se na současných 28 miliardách.

Sám Brunclík tvrdí, že čísla z minulosti nejsou směrodatná. Jednak se prý stavby plánovaly bez očekávané inflace, navíc jsou to často jen od oka vystřelené odhady z doby, kdy nebyla z projektu napsaná ani čárka. "To jsou cifry, které někdo šoupl do papírových rastrů, ale my nyní pracujeme s projekty," říká Brunclík.

Proti tomu se ale ohrazuje Antonín Peltrám, který právě v letech 1998 až 2000 řídil ministerstvo dopravy. "To nebyla žádná hausnumera. Ale objevily se požadavky občanů, měst, různých ekologů, to to prodražuje," je přesvědčen.

Podle Jiřího Adámka z Nejvyššího kontrolního úřadu je jedním z hlavních důvodů drahých dálnic to, že se dělají zbytečně monstrózní projekty. "Co si projektant navrhl, to tam měl, nikdo vůbec neposuzoval ekonomickou stránku," vysvětluje Adámek. To, že nyní ředitelství slibuje revizi projektů právě z hlediska toho, jestli se někde nedá ušetřit, komentuje lakonicky. "My na to upozorňujeme už deset let". Pokud by se navíc od počátku uváděly reálné ceny, mělo by to jeden pozitivní efekt. Stát by mnohem více zvažoval, co a kde postavit. Jako například v případě budování obchvatu Prahy. "Možná, že kdyby se už od počátku říkala reálná čísla, tak by se uvažovalo i o jiných variantách," říká tehdejší pražský primátor Jan Kasl.

Soukromníci ohlídají

Ředitelství silnic má ještě jeden nápad, jak ušetřit. Hodlá svěřit přípravu dálnic soukromníkům. Ti by vzali státní plány, sehnali dodavatele a za stavbu by také museli ručit.

Naboural by se tím systém velkých hráčů, kteří si mezi sebou rozdělují lukrativní státní zakázky. Někteří jsou hlavní dodavatelé, jiní subdodavatelé. A napříště si role vymění. Ušetřit by se podle odhadů odborníků daly jednotky procent na stavbách, což jsou ale při ceně českých dálnic miliardy korun. Ředitelství by podle Brunclíka mohlo postup na zadávání stavby dálnic manažerům vypracovat už příští rok. Jenže uvést ho v život ještě chvíli potrvá. V Česku se totiž nezačnou stavět žádné nové úseky. Už nyní jsou dálnice rozestavěné tak, že se státní rozpočet prohýbá.

Na státní fond dopravní infrastruktury je na příští rok vyčleněno rekordních 96 miliard korun, o třináct miliard více než vloni. Že je to opravdu obrovská suma, si dobře uvědomuje i ministr financí Eduard Janota. Když se ho v červenci po bleskových povodních novináři ptali, kde stát v době krize vezme peníze pro vytopené, odvětil, že z peněz Státního fondu dopravní infrastruktury.

I hodně je málo

Nakonec do jeho kasy ale nesáhl. Ani 96 miliard totiž paradoxně fondu nestačí. Na stavbu dálnic bude dokonce ještě dvacet miliard chybět. Znamená to "stopku" pro plánování některých nových projektů. Zastavuje se tak rozšiřování pruhů na dálnici D1, k ledu půjdou i plány na dostavbu pražského vnějšího okruhu.

Peníze se nedostávají ani na jihočeskou dálnici D3 mezi Táborem a Veselím nad Lužnicí. Zbrzdit se mohou i projekty obchvatů, na které čekají například města Chrudim, Havlíčkův Brod nebo třeba Šternberk na Olomoucku.

Úradné dokumenty

Diaľnica D1 Prešov západ – Prešov juh - záverečné stanovisko

Záverečné stanovisko Ministerstva životného prostredia Slovenskej republiky číslo 1818/2018-1.8/df zo dňa 28. 2. 2018

Obchodné centrum OC FORUM Prešov - územné rozhodnutie

Rozhodnutie Mesta Prešov, č. SÚ/1850/2017-Tu zo dňa 5. 1. 2017

Rezidencia Sírius, Prešov - zrušenie územného rozhodnutia v mimoodvolacom konaní

Rozhodnutie Ministerstva dopravy a výstavby Slovenskej republiky, Sekcia výstavby, číslo 05086/2017/SV/66253 zo dňa 22. 9. 2017.

Poznámky k zákonom

BMW, Zhi Dou alebo Linglong. Východ čaká na megainvestície

Aj bezprostredná poloha oceliarne môže novým hráčom hrať do karát.

V Košiciach sa opäť hovorí o investícii BMW. Minister nechce konkretizovať

V priemyselnom parku pri Haniske pripravujú vyvlastnenie pozemkov.

Scenár sa opakuje. Majiteľ Machnáča už nekomunikuje, aktivisti vyzvali na jeho vyvlastnenie

Vlastník kultúrnej pamiatky nepreberá od pamiatkarov výzvy na jej opravu. Primátor Trenčianskych...

Výstavbu úseku D3 poznačil spor diaľničiarov a bývalých vlastníkov nehnuteľností

Výstavbu úseku diaľnice D3 Čadca, Bukov – Svrčinovec poznačil spor Národnej diaľničnej spoločnosti,...

V prípade nutnosti odstránenia environmentálnej záťaže by štát mohol vyvlastňovať

Ministerstvo životného prostredia chce inštitút vyvlastnenia zakotviť do geologického zákona.

Musí byť povolený výrub drevín pred vydaním územného rozhodnutia?

Stavebný úrad vydal územné rozhodnutie na stavbu na pozemku, na ktorom rastú dreviny. Moju...

Bratislavský obchvat má problém. Menší stavbári ho nechcú stavať

Necelých 60 kilometrov autostrád v okolí Bratislavy má postaviť konzorcium okolo španielskej...

Možno písomnosť doručovať do vlastných rúk, ak sa iným účastníkom doručuje len cez verejnú vyhlášku?

Na pošte som prebral stavebné povolenie doručované do vlastných rúk. Stavebný úrad však niektorým...

Môže súd nariadiť stavebnému úradu vykonanie štátneho stavebného dohľadu?

Žalobca podal obci Hodruša-Hámre, ako príslušnému stavebnému úradu,žiadosť o prešetrenie legálnosti...

Opozícia pre spornú vyvlastňovaciu novelu podáva podnet na Ústavný súd

Sporná novela zákona o jednorazových mimoriadnych opatreniach v príprave niektorých stavieb diaľnic...