Diaľnica D2, história a okolnosti výstavby

Reklama:

Státní hranice ČR/Slovensko - Malacký - Bratislava - státní hranice Slovensko/Maďarsko.

12. 01. 2007

Zdroj: Lenny, dalnice-silnice.cz

Reklama:

Dálnice je důležitou spojnicí Brna s Bratislavou. Je součástí IV. Panevropského Berlín/Norimberk – Praha – Bratislava – Budapešť – Konstanta/Thesaloniki/Istanbul. Výstavba dálnice D2 byla schválena usnesením vlády z 10. dubna 1963 č. 286 v trase Brno - Bratislava o délce 117 km, z toho na Slovensku 58,4 km. Vládním usnesením č. 24 z 29. ledna 1987 byla dálnice D2 doplněna o úsek Bratislava - statní hranice ČSSR/Maďarsko o délce 15,5 km.

V provozu jsou úseky státní hranice ČR/Slovensko - Malacky - Bratislava, Lamačská cesta a Bratislava, Staré grunty - Rusovce - st. hranice Slovensko/Maďarsko. Na maďarské straně je v současné době vybudována dálnice M15 v polovičním profilu se zemními prácemi a připravenými mosty, v budoucnosti bude dostavěna na plný profil. U města Mosonmagyaróvaru se M15 napojuje na dálnici M1 Vídeň - Budapešť.

Výstavba dálnice probíhala v období 1969 až 1980. Dálnice se začala stavět souběžně s dálnicí D1. Cílem bylo spojit města Praha - Brno - Bratislava v roce 1980.

První úsek dálnice D2 Bratislava - Malacky se začal stavět 1. 4. 1969. Výstavba byla ukončena v roce 1973. Od Brna se začalo dvaceti pěti kilometrovým úsekem Brno - Blučina. Do provozu byl uveden v roce 1978. Poté byl uveden do provozu úsek Malacky - Kúty, jehož výstavba probíhala v letech 1973-78.

Zbývající úseky z Hustopečí do Kút byl stavěn v letech 1977-81. Tento úsek propojil Brno s Bratislavou, ke zprovoznění došlo 8. listopadu 1980. Na slovenské straně na ni navazuje slovenská dálnice D2.

Výstavba pak pokračovala v letech 1985 - 1991 stavbou úseku v Bratislavě Staré grunty - Vídeňská. Kde stěžejní stavbou byl most Lafranconi přes řeku Dunaj. A po této stavbě výstavba dálnice ustala na pět let.

K další výstavbě došlo až po rozpadu Československa. Byl postaven úsek D2/D61 Bratislava, Viedenská - st.hr. SR/Maďarsko, jehož součástí byla i odbočka k rakouským hranicím. Úsek Bratislava, Jarovce - státní hranice byl uveden v polovičním profilu do provozu v únoru 1998. Stavba probíhala v letech 1996-2000.

V současné době je ve stavbě poslední část dálnice D2 Stavba Bratislava, Lamačská cesta - Staré Grunty, která má propojit již hotové úseky dálnice D2 a vytvořit tak spolu s dálnicí D1 dálniční průtah Bratislavy. Do provozu bude uvedena v roce 2007.

  • Celková délka: 80 km
  • V provozu: 76 km
  • Ve stavbě: 3,632 km

Ve stavbě

Stavba Bratislava, Lamačská cesta - Staré Grunty je projektována v kategorii D 26,5/100 a měří 3,632 km. Stavba propojuje již hotové úseky dálnice D2 a vytvořit tak spolu s dálnicí D1 dálniční obchvat Bratislavy. Součástí stavby je tunel Sitiny, 3 MÚK, podchod, 10 mostů, úprava přilehlých komunikací a nový vstup do ZOO.Tunel Sitiny je čtyřpruhový, pro každý směr má vlastní tubus. Jižní tunelová roura je dlouhá 1440 m, z toho je 1189 m raženo, 50 m hloubeno a 201 m překryto. Severní tunelová roura je dlouhá 1415 m, z toho je 1159 m raženo, hloubeno je 40 m a zakryto 216 m. Tunel má sklon 2,34 % skoro po celé délce.

Ražba tunelu byla zahájena 27. října 2003. 10. března 2005 byl tunel proražen. Stavbu provádí sdružení TAISEI - Skanska-BS. Finanční prostředky na realizaci byly získány z úvěru od japonské banky JBIC, celkem 82 % nákladů. Stavba se staví na slovenské poměry plynule bez zbytečných zdržení. Náklady na výstavbu jsou 4,045 miliardy Sk. Výstavba byla zahájena 2. června 2003. Předpokládané zprovoznění je v roce 2007. Stavba bude dokončena v květnu 2007.

Stavby v přípravě

Stavba D2 Křižovatka Stupava- juh je projektována v kategorii R22,5/80 a měří 3,8 km. V prosinci 2004 bylo vydáno územní rozhodnutí. Stavbou křižovatky dojde k dopravnímu odlehčení silnici II/505, I/2 a MÚK Lamač. Křižovatka Stupava-juh bude propojená se silnicemi II/505 a I/2. Navrhovaná dálniční křižovatka spolu s napojením na silnice I. a II. třídy bude v budoucnosti součástí  „ nultého okruhu Bratislava“, který začíná na st. hranici SR/Rakousko. Vznikne nová dálniční křižovatka, MÚK se silnicí I/2, MÚK se silnicí II/505, přivaděč a 3 mosty, z toho 1 nad dálnicí a 2 přivaděči. Je zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí. Náklady jsou plánovány na 831,2 milionů Sk. Realizace je plánována v období červen 2008 až prosinec 2010.

Provozované úseky

Stavba 024A řeka Morava - Kúty je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 4,499 km. Součástí stavby byly 2 dálniční mosty o celkové délce 23,2 m, nadjezd (61,0 m) a přeložky polních cest v délce 5517 m. Stavba začíná za hranice s ČR. Odtud stavba pokračuje západně okolo Kút k MÚK Kúty, před kterou končí. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a prováděl Doprastav š.p. Náklady na stavbu byly 109,7 milionů Kčs. Výstavba probíhala v období květen 1976 až prosinec 1979. Stavba byla uvedena do provozu v srpnu 1978.

Stavba Kúty - Malacký je postavena v kategorii D 26,5/150 a měří 24,175 km. Součástí stavby je MÚK Kúty, 12 dálničních mostů, 13 nadjezdů, 3 oboustranné odpočívky. Největším objektem je estakáda u Sekuliach o délce 615 m nad železniční tratí, Sekulským potokem a silnicí. Mostní objekt má 18 polí a nosnou konstrukci tvoří nosníky I vysoké 1,75 m, dlouhé 35 m o hmotnosti 90 t. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a prováděl Doprastav š.p. Náklady na stavbu byly 608,5 milionů Kčs. Výstavba probíhala v období květen 1973 až 30. listopad 1978, s uvedením do provozu 1. srpna 1978.

Stavba Malacký - Bratislava, Lamač je postavena v kategorii D 26,5/150 a měří 29,336 km. Součástí stavby byly 3 MÚK, 14 dálničních mostů délky 326 m, 13 nadjezdů délky 964 m,  5 mostů na přeložkách a 2 železniční mosty délky 103 m, 2 přeložky železničních tratí celkové délky 4,221, oboustranná odpočívka a SSÚD Malacky. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a prováděl Doprastav š.p. Náklady na stavbu byly 666 milionů Kčs. První úsek dálnice D2 se začal stavět 22. dubna 1969. Do provozu byla stavba uvedena 7. listopadu 1973. Výstavba byla ukončena v říjnu 1974.

Stavba Most Lafranconi je projektována v kategorii D 26,5/100 a měří 3,300 km. Délka stavby bez mostů je 2,166 km. Délka mostů na trase D2 je 1,344 km. Stavba byla rozdělena do 3 etap:

  • Stavba Most Lafranconi 0.etapa Náklady na stavbu byly 72,5 milionů Kčs. Jedná se o přípravu území pro stavbu. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a prováděl Doprastav. Výstavba probíhala v období duben 1985 až prosinec 1987.
  • Stavba Most Lafranconi 1.etapa je postavena v kategorii D 26,5/100 a měří 0,776 km. Jde o stěžejní část stavby, o výstavbu 4. mostu přes Dunaj v Bratislavě, který přemosťuje Dunaj v říčním km 1871,34. Most je tvořen spojenou monolitickou konstrukcí z předpjatého betonu budovaný technikou letmé betonáže. Má 7 polí o rozpětí 83+174+172+4x83 m, šířka je 29,74 m a výška nosné konstrukce mostu je 4,7 - 11 metrů. Hlavní nosný pilíř č. 3 je osazený přímo v korytě Dunaje, byl budovaný na umělém ostrově. Pilíře 2, 4, 5,6,7 a opěra č. 8 jsou založeny na podzemních stěnách, pilíře 1 a 3 jsou založeny plošně. Jako první se budoval pravý most v celé délce a pak levý most. Most současně převádí i vodovod 2 x DN 1000 na vnitřní konzole, na vnější jsou prostory pro chodce a cyklisty.
    Náklady na stavbu byly 447,6 milionů Kčs. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a prováděl Doprastav. Výstavba probíhala v období duben 1986 až říjen 1991. Pravá polovina byla zprovozněna v říjnu 1990.
  • Stavba Most Lafranconi 2.etapa je postavena v kategorii D 26,5/100 a měří 2,524 km. Součástí této etapy byly předmostí na pravém a levém břehu. Samostatná trasa je vybudovaná v délce 2,17 km z toho na levém předmostí v délce 209 m. Významné objekty byly Ľavobrežná estakáda a Estakáda na Viedenskej ceste. Ľavobrežná estakáda o 12 polích měří 370,93 levý most, resp. 373,87 pravý most. Nosnou konstrukci tvoří monolitická konstrukce z předpjatého betonu B 400. Estakáda na Viedenskej ceste o 5 polích měří 151,3 m. Nosná konstrukce je tvořena předpjatými nosníky I-73. Součástí etapy bylo napojení na pomocí ulice Bratská na silnici I/2.
    Náklady na stavbu byly 364 milionů Kčs. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a prováděl Doprastav. Výstavba probíhala v období leden 1988 až 1992.

Stavba D2/D61 Bratislava, Viedenská - st.hr. SR/Maďarsko, SR/Rakousko IB. etapa je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 1,463 km. V první etapě byla postavena mimoúrovňová křižovatka Jarovce, která slouží k dálničnímu propojení Slovenska s Rakouskem. Součástí stavby bylo i 5 mostních objektů o celkové délce 557 m. Stavbu prováděl Doprastav. Náklady na výstavbu byly 1,72 miliardy Sk. Výstavba probíhala v období 1996 až 1998, MÚK byla uvedena do provozu v únoru 1998.

Stavba D2/D61 Bratislava, Viedenská - st.hr. SR/Maďarsko, SR/Rakousko IIB. etapa je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 4,927 km. Na tomto úseku byly postavené 2 mosty o celkové délce 226,9 m. Stavbu prováděl Doprastav a.s. Náklady na výstavbu byly 729,2 milionů Sk. Výstavba probíhala v období 1996 až 1998, úsek byl uveden do provozu v únoru 1998.

Stavba D2/D61 Bratislava, Viedenská - st.hr. SR/Maďarsko, SR/Rakousko III. etapa je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 8,5 km. V polovičním profilu byla stavba uvedena do provozu v únoru 1998. Jednalo se o dostavbu na plný profil v úseku MÚK Jarovce - st. hranice. Stavbu prováděl Cesty Nitra a.s., Nitra. Náklady na výstavbu byly 1,497 miliardy Sk. Stavba byla slavnostně zprovozněna 13. prosince 2002.

Úradné dokumenty

Rezidencia Sírius, Prešov - zrušenie územného rozhodnutia v mimoodvolacom konaní

Rozhodnutie Ministerstva dopravy a výstavby Slovenskej republiky, Sekcia výstavby, číslo 05086/2017/SV/66253 zo dňa 22. 9. 2017.

I/18 Prešov, Levočská - Obrancov mieru križovatka, most, stavebné povolenie

Rozhodnutie Okresného úradu Prešov, Odbor cestnej dopravy a pozemných komunikácií, číslo OU-PO-OCDPK-2017/007147-04 zo dňa 17. 2. 2017.

Diaľnica D1 Prešov západ - Prešov juh, oznámenie o začatí konania o predĺžení platnosti stavebného povolenie

Verejná vyhláška, ktorou sa oznamuje začatie konania o predĺžení stavebného povolenia, č. j. 10424/2017/SCDPK-C240/12922 zo dňa 16. 2. 2017 pre stavbu "Ďiaľnica D1 Prešov západ - Prešov juh".

Poznámky k zákonom

Bratislavský obchvat má problém. Menší stavbári ho nechcú stavať

Necelých 60 kilometrov autostrád v okolí Bratislavy má postaviť konzorcium okolo španielskej...

Možno písomnosť doručovať do vlastných rúk, ak sa iným účastníkom doručuje len cez verejnú vyhlášku?

Na pošte som prebral stavebné povolenie doručované do vlastných rúk. Stavebný úrad však niektorým...

Môže súd nariadiť stavebnému úradu vykonanie štátneho stavebného dohľadu?

Žalobca podal obci Hodruša-Hámre, ako príslušnému stavebnému úradu,žiadosť o prešetrenie legálnosti...

Môže mi úrad doručiť zásielku, ak dlhodobo nie som doma?

Pri doručovaní úradných rozhodnutí v správnom konaní sa často stretávam s takzvanou fikciou...

Neoznámenie trestného činu. Povinnosť oznámiť trestný čin. Mám takú povinnosť alebo nie?

Som povinný oznámiť trestný čin alebo podozrenie z trestného činu? Kedy nie som povinný oznámiť...

Výkup pozemkov na obchvat: Nechcel čakať, vyplatia ho skôr

Národná diaľničná používa dvojaký meter, tvrdia vlastníci.

Dopravný expert: Nechoďme do diaľnic v polovičnom profile

Podobná diskusia o doprave, akú zažíva Prešov, čaká aj iné mestá. Obchvat Prešova sa prehodnocuje a...

Ani päťdesiat úradných pečiatok vám nepomôže, keď si niekto spomenie, že práve váš dom je treba chrániť pre budúce generácie

Mal by štát zrušiť povolenie na zbúranie funkcionalistickej vily v pražských Petřinách? Hosťami...

Na prebratie zásielky bude viac času

Úradná zásielka adresovaná občanovi napríklad zo stavebného úradu je považovaná za doručenú na...

Jarovce sa odvolali proti rozhodnutiu o vyvlastnení pozemkov pre diaľnicu D4

Obec už časť pozemkov pod diaľnicu NDS predala, ďalšie pozemky potrebuje z dôvodu, že zmeny a...