Diaľnica D1, história a okolnosti výstavby

Reklama:

Bratislava, Petržalka - Trnava - Trenčín - Žilina - Martin - Ružomberok - Poprad - Prešov - Košice - Michalovce - Záhor státní hranice SR/Ukrajina

26. 01. 2007

Zdroj: Lenny, dalnice-silnice.cz

Reklama:

Dálnice D1 je součástí V.A Panevropského koridorů (Terst) - Bratislava - Žilina - Košice - Užhorod - (Lvov). V provozu je pět úseků Bratislava, Viedenská - Sverepec, Vrtižer - Hričovské Podhradie, Ivachnová - Važec, Beharovce - Fričovce a Prešov-juh - Budimir. Ve stavbě jsou úseky Važec - Mengusovce - Jánovce a Svinia - Prešov.

První vládní rozhodnutí o výstavbě dálnic bylo přijato již v listopadu 1938, kdy byla jako součást čtyřletého plánu obnovy silniční sítě odsouhlasena stavba dálkové silnice z Prahy na Podkarpatskou Rus. 2. května 1939 byla skutečně u Průhonic zahájena stavba dálnice z Prahy přes Brno na hranice se Slovenskem, avšak její realizace byla přerušena válečnými událostmi. I když byla výstavba po válce v omezeném rozsahu obnovena, došlo v roce 1950 k jejímu definitivnímu zastavení.

Ve vládním usnesení z 10. dubna 1963 č. 286 došlo k vymezení dálniční sítě. Byly vymezeny dálnice D1 v trase Praha - Brno - Uherské Hradiště - Trenčín - Žilina - Vrútky - Ružomberok - Poprad - Košice - státní hranice ČSSR/SSSR v délce 712 km, toho na Slovensku 402 km, a dálnice D61 Bratislava - Trnava - Trenčín v délce 107,8 km. Vládním usnesením č. 24 z 29. ledna 1987 byla dálnice D61 doplněna o úsek Bratislava - statní hranice ČSSR/Rakousko v délce 2,5 km.

Výstavby dálnice D1 byla obnovena v září 1967, kdy byla započata stavba jednadvacetikilometrového úseku z Prahy do Mirošovic, který byl uveden do provozu 12. července 1971. V dubnu 1969 se potom začalo stavět i od Brna. Souvislý dálniční tah mezi Brnem a Prahou byl dokončen 8. listopadu 1980. Výstavba na Slovensku začala v roce 1972 stavbou Bratislava - Senec a pokračuje až do současnosti.

Usnesením vlády Slovenské republiky v březnu 1999 o koncepci rozvoje dálniční infrastruktury bylo schváleno nové číslování dálnic, a také bylo rozhodnuto, že dálnice D1 se bude skládat z plánovaných dálnic D1 a D61. Do roku 2013-4 má být vybudován souvislý dálniční tah mezi Bratislavou a Košicemi.

Na jaře 2005 byl vypracován projekt poradenskou firmou Mott MacDonald o zapojení soukromého kapitálu do výstavby. Bylo osm staveb dálnice D1 o celkové délce 93,95 km. Uvažuje se buď o typu DBFO (naprojektuj, postav, financuj, provozuj ) a BOT (postav, provozuj, převeď). Jako první měl být připraven úsek Lietavská Lúčka - Dubná Skala - Túrany délky 28,9 km do 31. července 2006. Ministerstvo dopravy SR vydalo stanovisko k PPP, že se to musí ještě dobře promyslet.

Celková délka: 517 km
V provozu: 228,4 km
20,744 1/2 profil
Ve stavbě: 34,405 km
11,620 1/2 profil
V přípravě: 211,505 km

Úseky ve stavbě

Stavba Vrtižer - Hričovské Podhradie je projektována v kategorii D 26,5/120 a měří 12,904 km. Součástí stavby jsou 2 MÚK, oboustranná odpočívka Predmier, přivaděč a obchvat Bytče, úprava silnice I/18 v délce 253 m, uprava silnice I/18 v délce 170 m, přeložka silnice II/507 v délce 2989 m, přeložka železnice v délce 1870 m, 1 zárubní a 5 opěrných stěn. Bude také postaveno 11 dálničních mostů, 2 na větvích křižovatek, 2 na dálničních přivaděčích, 1 nadjezd a 1 železniční most. Stavba má nahradit přetíženou silnici I/61 a umožnit lepší spojení Žiliny s Bratislavou. Stavba je vedena v celé délce po náspu.
Stavba zažíná před MÚK Vrtižer, která je navržena jako trubkovitá. Odtud pokračuje mostem přes Váh. Podél Váhu vede až k obci Mikšová, kde se mostem vrací na pravý břeh. Následuje odpočívka v západně od obce Predmier. U obce Hrabově je plánována mimoúrovňová křižovatka s přivaděčem Bytče. Odtud trasa dálnice pokračuje severně od železniční trati Bratislava - Žilina. Stavba končí před plánovanou MÚK Hričovské Podhradie s dálnicí D3. Cena za stavbu je 6,094 miliardy Sk. Výstavba začala 1. října 1998. V roce 1999 vlády SR výstavbu zastavila. V srpnu 2004 byla opět zahájena výstavba. Stavbu provádí Doprastav. Stavba byla do provozu uvedena 12. ledna 2007 v polovičním profilu a dokončena bude v říjnu 2007.

Stavba Važec - Mengusovce je projektována v kategorii D 26,5 a měří 12,225 km. Součástí stavby jsou 3 MÚK, 10 dálničních mostů celkové délky 1980 m, 3 nadjezdy, 8 mostů na přeložkách, lávka, hloubený tunel Lučivná délky 250 m, oboustranná odpočívka a přeložka silnice I/18 o délce 2,7 km, která byla zprovozněna 28. srpna 2003. Stavba nahradí obtížný průjezd obcemi.
Stavba začíná na MÚK Važec a vede mostem přes řeku Biely Váh a dále pokračuje mezi obcemi Štrba a Tatranská Štrba k dálniční křižovatce se silnicí II/538. Odtud v koridoru podél stávající silnice I/18 až k Mengusovcím. Náklady na výstavbu jsou plánovány na 3,64 miliardy Sk.
Stavbu provádí Inžinierské stavby Košice a Doprastav. Výstavba začala v srpnu 1998. V roce 1999 vlády SR výstavbu utlumila, v roce 2004 došlo k opětnému obnovení výstavby. Letos by měla být zprovozněna stavba v polovičním profilu. Dokončení je plánováno až na říjen 2008.

Stavba Mengusovce - Jánovce je projektována v kategorii D 26,5/100 a měří 25,850 km. Úsek km 14,230 - 25,850 Matejovce - Jánovce o délce 11,62 km bude postaven v polovičním profilu, R 11,5/100. Na trase jsou plánovány 3 MÚK, 16 dálničních mostů, 2 na větvích křižovatky, 6 nadjezdů, 3 dočasné mosty a 5 mostů na přeložkách, malá oboustranná odpočívka Batizovce a SÚD Mengusovce. Budou také přeloženy 2 silnice I. třídy v celkové délce 2433 m, 2 silnice II. třídy v celkové délce 564 m, 3 silnice III. třídy v celkové délce 1497 m a 9 polních a lesních cest v celkové délce 6763 m. Tratě ŽSR budou upraveny a přeloženy v délce 2114 m. Dále budou přeloženy vedení VN, NN, plynovodů a dalších inženýrských sítí. maximální podélný sklon je 4,5 %.
Bude také vyražen tunel Bôrik. Pravý tubus tunelu je dlouhý 992,8 m a západní tubus tunelu 999,38 m. Šířka tubusu je 8,5 m, šířka vozovky je 7,5 m a výška 5,2 m. Výška nadloží je 120 m. Tunel bude ražený NRTM. Větraní je nucené podélné.

Stavba navazuje na předchozí stavbu Važec - Mengusovce na MÚK Mengusovce se silnicí I/18. Odtud povede tunelem Bôrik přes výběžek Kozích hřbetů, k odpočívce Batizovce mezi Svitem a Batizovcemi. Severně od silnice I/18 kolem letiště pokračuje k MÚK Poprad se silnicemi I/18 a III/5345. Následuje další křižovatka Tatry se silnicí II/534. Severním obchvatem Popradu trasa míří ke MÚK Matejovce s plánovanou přeložkou silnice I/67. Následují mosty přes řeku Poprad a železniční trať Poprad - Kežmarok. Poté se dálnice stačí na jihovýchod a obloukem pokračuje dálnice k Albramovicím. Následuje je pravostranný oblouk a podél silnice II/536 pokračuje k Jánovcím. Stavba končí za Janovcemi na MÚK Spišský Štvrtok se silnicí I/18.

Náklady na výstavbu jsou plánovány na 8,25 miliardy Sk. Slovenská vláda získala peníze z kohezního fondu EU ve výši 250 milionů EUR a úvěr z Evropské investiční banky ve výši 87,6 milionů Sk.

Úsek Mengusovce - Veľká pri Popradě km 0,0 - 8,8 staví sdružení firem IS Košice a Marti Contractors za cenu 3,318 miliardy Sk, úsek Veľká pri Popradě - Matejovce km 8,8 - 14,23 staví firmy Doprastav a Strabag za cenu 2,62 miliardy Sk a úsek Matejovce - Jánovce km 14,23 - 25,85 staví sdružení firem SSŽ, SLOV-VIA a SMP s nabídnutou cenou 2,19 miliardy Sk.

Stavba byla oficiálně zahájena 9. května 2005 . Výstavba 1. úseku byla zahájena 10. dubna 2006, dokončení je plánováno na duben 2009, výstavba 2. úseku byla zahájena červenci 2005, dokončení je plánováno na červenec 2008 a 3. úseku byla zahájena v srpnu 2005 a dokončení je plánováno na prosinec 2008.

Stavba Svinia - Prešov-západ je projektována v kategorii D 26,5/120(100) a měří 7,950 kilometrů. Proběhlo posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Bylo vydáno územní rozhodnutí. V současnosti probíhá proces vydávání stavebního rozhodnutí. Stavba urychlí dopravu do Prešova. Součástí stavby jsou 2 MÚK, stoupací pruh v délce 2035 m, 5 dálničních mostů o celkové délce 930 m, 1 nadjezd, oboustranná odpočívka Malý Šariš, opěrná stěna délky 221 m a 3 zárubní stěny délky 1185 m. Maximální podélný sklon je 4,5%.

Stavba začíná na MÚK Svinia se silnicí I/18 západně od stejnojmené obce. Následuje most přes potok Malá Svinka délky 255 m. Trasa prochází mezi obcemi Svinia a Kojatice. Následuje prudké klesání, je zde postaven stoupací pruh ve směru od Prešova. Jižně od obce Župany je situován most přes potok délky 494 m, kde je výhledově uvažováno s MÚK se severním obchvatem Prešova. U obce Malý Šariš bude postavena oboustranná odpočívka, za ní následuje MÚK Prešov-západ, kde stavba končí.

Stavbu realizují Inžinierské stavby Košice. Náklady na výstavbu jsou plánovány na 3,445 miliardy Sk. Stavba bude částečně hrazena z půjčky EIB. Stavba byla zahájena v prosinci 2005. Realizace stavby je plánována v prosince 2005 až září 2008.

Připravované úseky

Stavba Povážská Bystrica z. - Vrtižer je plánována v kategorii D 26,5/100 a měří 9,595 km. Proběhl výběr variant vedení trasy přes Povážskou Bystrici, zvítězila varianta 2a s MÚK Povážská Bystrica-centrum. 3. května 2005 bylo vydáno územní rozhodnutí. Probíhá stavební řízení.

Součástí stavby jsou 3 MÚK (Sverepec, Centrum a část MÚK Vrtižer), SSÚD 5 Povážská Bystrica, levostranná odpočívka, přeložky silnic I/61 o délce 3957 m a II/517 o délce 1808 m, bude také postaveno 8 dálničních mostů o celkové délce 1339 m, 2 dálničních estakády o délce 3080 m, 2 nadjezdy, most na větvi křižovatky, 4 mosty na přeložce silnice I/61 a 1 most na přeložce silnice II/517. Největšími mostními objekty jsou estakáda přes Povážskou Bystricu o délce 1444 m a estakáda podél Hričovského kanálu, kvůli velké vodě, o délce 1694,5 m. Budou vybudovány protihlukové stěny v délce 2000 m a na přeložce silnice I/61 v délce 1158 m, jedna velká pravostranná odpočívka Povážská Bystrica a SSÚD.

Stavba navazuje před MÚK Povážská Bystrica - západ na předchozí stavbu. Překračuje silnici I/61 a je vedena po hřebeni masívu Šibeničník nad místní častí Jelšové. Šibeničník tvoří výrazný morfologický výběžek zasahující do centra Povážské Bystrice. Využívá na překlenutí města jeho nejužší část ze Šibeničníku je trasa vedená estakádou přes zastavěné území o délce 1444 m. Překonává řeku Váh a dostává se mezi Hričovský kanál a Váh. V dalším úseku kopíruje trasu kanálu, resp. jeho hráze. V posledním úseku je dálnice vedená estakádou v stísněných prostorových poměrech mezi Hričovským kanálem a řekou Váh. Po přemostění Váhu v km 9,300 se dostává na pravý břeh, kde se napojuje na další úsek D1 Vrtižer - Hričovské Podhradie.

Náklady na stavbu jsou plánovány na 10,643 miliardy Sk bez DPH v cenové hladině roku 2005. Realizace je plánována v období duben 2007 až červenec 2010, s uvedením do provozu v roce 2009.

Mapa variant

Stavba Hričovské Podhradie - Lietavská Lúčka je projektován v kategorii D 26,5 a měří 11,317 km. Na stavbu byla zpracována dokumentace EIA. Byly aktualizovány Dokumentace pro územní rozhondutí a dokumentace pro stavební povolení v roce 2005. Součástí stavby je 11 mostů celkové délky, z nichž nejvýznamnější jsou objekt 201-00 estakáda v Dolním Hričově km 24,118 - 25,915 o délce 1797 m, objekt 204-00 most nad údolím km 29,820, objekt 209-00 most v Lietavské Lúčke v km 34,521 - 35,613 o délce 1,091 m. Na trase jsou plánovány i dva tunely. Tunel Žilina je 687 metrů dlouhý. Druhý tunel Ovčiarsko je dlouhý 2367 metrů. Byla proražena průzkumná štola tunelu Ovčiarsko. Štola je dlouhá 2386,1 m, příčný profil štoly je 16 m2. Štola byla ražena v období únor 1997 - duben 1998. Ražbu realizoval Váhostav. Cena bez DPH byla 144 mil. Sk.

Stavba začíná na významné dálniční křižovatky Dolný Hričov s dálnicí D3. Estakádou přes Dolný Hričov a stávající silnici I/18 pokračuje k tunelu Ovčiarisko. Následuje most přes údolí. Jižně se stačí kolem obce Bitárová, následně prochází mezi obcemi Brezany a Horky. Stavba pokračuje tunelem Žilina, za kterým následuje most přes železniční trať a následně estakáda Lietavskou Lúčku, přes Lietavskou Lúčku, řeku, stávající silnici I/64 a MÚK s přivaděčem Žilina - juh (silnice I/64), na které dálnice končí.

V současné době výstavba na této stavbě je zastavená a vchody do průzkumné štoly tunelu Ovčiarisko jsou zasypané. Náklady na výstavbu jsou plánovány na 12,77 miliardy Sk. Výstavba je plánována v období únor 2008 až listopad 2012. Stavba byla zahrnuta mezi 8 projektů, které budou stavěny pomocí soukromého kapitálu.

Stavba Lietavská Lúčka - Višňové je projektována v kategorii D 26,5/120 a měří 4,5 km. V červnu 2005 byly dokončeny aktualizace dokumentace pro územní rozhodnutí a dokumentace pro stavební povolení. Připravují se podklady pro změnu územního rozhodnutí. Součástí stavby je MÚK Lietavská Lúčka, 5 mostů na trase celkové délky 2296 m, nadjezd délky 137 m, 2 mosty mimo trasu celkové délky 125 m, velká levostranná odpočívka Turie a SSÚD. Stavba je součástí úseku Lietavská Lúčka - Dubná skala, který nahradí přetíženou silnici I/18.

Stavba začíná za křižovatkou Žilina-Lietavská Lúčka. Následuje tunel Dubnovica. Pokračuje mostem přes silnici III/01889 mezi Višňovou a Turii k tunelu Závodzie. Za tunelem stavba končí a navazuje na tunel Višňové. Náklady na výstavbu jsou plánovány na 8,026 miliardy Sk. Výstavba je plánována v období květen 2011 až březen 2014. Do provozu bude uvedena spolu s úseky Višňové - Dubna Skala. Stavba byla zahrnuta mezi 8 projektů, které budou stavěny pomocí soukromého kapitálu.

Stavba Višňové - Dubná Skala je projektována kategorie D 26,5/100, v tunelu D26,5/80 a měří 8,11 km, z toho je 7460 metrů tunel Višňové. Na stavbu bylo vydáno kladné stanovisko MŽP SR. V listopadu 2002 byla zpracována dokumentace pro stavební povolení. Probíhá zpracování aktualizace dokumentace pro územní rozhodnutí a dokumentace pro stavební povolení. Původně měla být vyražena jen severní tubus, ale nakonec bylo rozhodnuto razit tunel cely. Nahradí přetíženou cestu I/18 mezi Žilinou a Vrútkami.
Na východním portálu tunelu Višňové je také předmětem stavby napojení tunelu na stávající silnici I/18 u Dubné Skaly větvemi budoucí křižovatky v směru tunel – Martin a Martin – tunel. Součástí jsou také 2 mosty. Malý most přes potok před západním portálem a 4-pólový most přes cestu I/18 na větvi Martin - tunel na východním portálu.

Průzkumná štola je dlouhá 7480 metrů, razila se v budoucí pravé (jižní) tunelové rouře a po jejím využití pro průzkumné účely byla upravena jako úniková a servisní chodba pro velký tunel. Nakonec se jižní tubus nebude razit v trase průzkumné štoly. Zahájení ražby bylo v září 1998. Průzkumná štola se razíla od obou portálů současně. Ze strany západního portálu (za obcí Višňové) bylo 1 871 m raženo klasickou metodou NRTM. Délka 702 m od čela portálu se v sklonu 0,5% razíla dovrchně, zbývající část úseku v délce 1169 m se razila úpadně se sklonem 2,27%. Příčný řez realizovaný metodou NRTM má podkovovitý tvar. Od východního portálu (za lomem Dubná skala) razilo pomocí tunelovacího plnoprofilového razícího stroje ATB 35 HA s průměrem frézové hlavy 3,5 m. Celý úsek ražený strojem má délku 5 609 m a razilo se dovrchně se sklonem 2,27%, což umožnilo odvést báňské vody gravitačně. Ražbu průzkumné štoly prováděl Doprastav a Metrostav Slovakia. Průzkumná štola byla proražena 24. srpna 2002 a dokončena v roce 2004. Náklady na štolu byly 588 milionů Sk bez DPH.

Náklady na stavbu jsou plánovány na 21,2 miliardy Sk v cenové hladině roku 2006. Realizace je plánována v období březen 2008 až březen 2014. Do provozu bude uvedena spolu s úsekem Lietavská Lúčka - Višňové. Stavba byla zahrnuta mezi 8 projektů, které budou stavěny pomocí soukromého kapitálu.

Stavba Dubná Skala - Turany je projektována v kategorii D 26,5/120 a měří 16,450 km. Proběhlo posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí. Na trase jsou plánovány 3 MÚK, 1 úrovňová křižovatka, velké oboustranná odpočívka Turany, 15 dálničních mostů (z toho 5 přes Váh, Krpeliansky kanál a ŽSR o délce 2179 m) o celkové délce 2576 m a 5 nadjezdů o celkové délce 427 m, 3 na přivaděči o celkové délce 203 m a 4 na přeložkách cest o délce 252 m, přeložky 9 vodovodů, 6 vedení VVN, 5 plynovodů, přeložky cest o délce 6,942 km. Součástí stavby je také dálniční přivaděč Martin o délce 1,966 km plánovaný v kategorii R 11,5/80. Výhledově se o něm uvažuje jako součásti rychlostní sinice R3.

Stavba se začíná na MÚK Dubná Skala se silnicí I/18, kde navazuje na tunel Višňové. Překonává železniční trať a řeku Váh a pokračuje v stísněném prostoru mezi Váhem a Krpelianským kanálem, v časti v souběhu s el. vedením 2x400 kV. U Turčianských Kľačanech dálnice přechází přes Váh mostem o délce 422 m, pokračuje po levé straně Váhu přes MÚK Martin s dálničním přivaděčem Martin k obci Sučany, kde opět přemosťuje Váh a Krpelianský kanál. Severním obchvatem Sučan pokračuje k MÚK Turany se silnicí I/18, za kterou stavba končí.

Silnice I/18 v současnosti prochází hustě zastavěnými částmi měst Vrútky, Martin a obce Sučany, kde je už dnes nevyhovující stav, s častými dopravnými nehodami a zpomalením dopravy. Dálnice D1 Dubná Skala – Turany odkloněním dopravy tuto situaci zásadně zlepší. Náklady na výstavbu jsou plánovány na 8,147 miliardy Sk. Realizace výstavby je plánována v období červenec 2009 až červenec 2013. Stavba byla zahrnuta mezi 8 projektů, které budou stavěny pomocí soukromého kapitálu.

Stavba Turany - Hubová je projektována v kategorii D 26,5/120 a měří 13,401 km. Proběhlo posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), ktará doporučila tunelový variant. 30. června 2005 rozhodlo MDPT SR o vedení trasy v povrchovém variantu. Součástí stavby je MÚK Kraľovany, dobudování MÚK Turany a MÚK Hubová, 19 dálničních mostů celkové délky 3780 m, 2 nadjezdy celkové délky 260 m, 1 most na přeložce délky 60 m, 8 protihlukových stěn malá oboustranná odpočívka a SSÚD Kraľovany. Budou také vyraženy 4 tunely celkové délky 4932 m, tunel Šútovo délky 400 m, tunel Malá Fatra délky 280 m, tunel Rojkov délky 1550 m a tunel Havran délky 2700 m.

Stavba navazuje na předcházející úsek dálnice D1 Dubná Skala - Turany na MÚK Turany a odtud povede v koridoru se silnicí I/18 přes Ľubochniansku dolinu, obci Kraľovany až k obci Hubová. Trasa prochází mnoha sesuvnými poli.

Náklady na stavbu jsou plánovány na 18,593 miliardy Sk v cenové hladině roku 2005. Realizace je plánována v období 2011 až 2015. Stavba byla zahrnuta mezi 8 projektů, které budou stavěny pomocí soukromého kapitálu.

Stavba Hubová - Ivachnová je projektována v kategorii D 26,5/120 a měří 15,250 km. 30. prosince 2004 bylo vydáno územní rozhodnutí. Probíhá zpracovánídokumentace pro stavební povolení do března 2007. Součástí stavby jsou 3 MÚK, 2 mosty přes Váh, 12 mostů na trase, 4 nadjezdy, 4 mosty na přeložkách, velká oboustranná odpočívka Ivachnová, tunel Čebrať o délce 1967 m a dálniční přivaděč Ružomberok.

Stavba začíná u obce Hubová na MÚK se silnicí I/18 a povede estakádou přes železniční trať a řeku Váh. Trasa prochází severně od obce Hrboltová, následuje tunel Čebrať. Za tunelem je navržena MÚK se silnicí I/59, která je navržena ve více variantách. Severním obchvatem mine Ružomberok, Likavku a Lískovou, za kterou se trasa stačí na jihovýchod a mostem přes silnici, železniční trať a Váh směřuje k Ivachnové, kde se na nově vybudované MÚK  Ivachnová napojí na již postavený úsek Ivachnová - Važec. Po dokončení stavby dojde k propojení dvou částí dálnic. Náklady na stavbu jsou plánovány na 15,265 miliardy Sk v cenové hladině roku 2005. Realizace je plánována v období říjen 2008 až červen 2013. Stavba byla zahrnuta mezi 8 projektů, které budou stavěny pomocí soukromého kapitálu.

Varianty napojení dálničního přivaděče Ružomberok

Stavba Mengusovce - Jánovce je projektována kategorie D 26,5/120 a měří 11,620 km. Jedná se o dostavbu na plný profil. Realizace je plánována v období 2007 až 2008.

Stavba Jánovce - Jablonov je projektována kategorie D 26,5/120 a měří 18,540 km. Proběhlo posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). 6. září 2004 bylo vydáno územní rozhodnutí. Probíhá zpracování dokumentace pro stavební povolení do dubna 2007. Součástí stavby jsou 2 MÚK, 16 mostů na trase celkové délky 3586 m, 4 nadjezdy celkové délky 248 m, 2 mosty na přeložkách, velká oboustranná odpočívka Levoča a tunel Šibeník o délce 586 m severní tubus a 615 jižní tubus.

Stavba začíná na MÚK Spišský Štvrtok, kde se napojuje na předchozí úsek Mengusovce - Jánovce. Trasa dálnice pokračuje severně od obce Kurimany k MÚK Levoča s plánovanou přeložkou silnice II/533. Jižním obchvatem mine Levoču, u které je plánována odpočívka a za ní tunel. U Spišského Hrhova křižuje silnici I/18 a pokračuje mezi obcemi Dolany, Klčov a Nemešany k obci Jablonov, kde stavba končí před MÚK. Náklady na stavbu jsou plánovány na 7,327 miliardy Sk v cenové hladině roku 2005. Realizace je plánována v období listopd 2008 až červen 2013. Stavba byla zahrnuta mezi 8 projektů, které budou stavěny pomocí soukromého kapitálu.

Stavba Jablonov - Studenec je projektována kategorie D 26,5 a měří 5,210 km. Proběhlo posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). V březnu 2005 byla dokončena dokumentace pro územní rozhodnutí. Probíhá územní řízení. Byla vypsána soutěž na zhotovitele dokumentace pro stavební povolení. Součástí stavby je MÚK Nemešany, 7 mostů na trase a 1 most mimo trasu.

Stavba začíná před MÚK Nemešany, odtud povede v koridoru nedaleko stávající silnice I/18. Kolem Spišského Podhradí využívá stávající silnici I/18. Náklady na stavbu jsou plánovány na 2,523 miliardy Sk v cenové hladině roku 2005. Realizace je plánována v období červenec 2009 až červenec 2012. Stavba byla zahrnuta mezi 8 projektů, které budou stavěny pomocí soukromého kapitálu.

Stavba Studenec - Behárovce je projektována kategorie D 26,5/100 a bude měřit 3,322 km. V lednu 2004 bylo vydáno územní rozhodnutí. V listopadu 2004 byla dokončena dokumentace pro stavební povolení. V listopadu 2006 byla zpracována aktualizace dokumentace pro územní rozhodnutí na plný profil, probíhá zpracování dokumentace pro stavební povolení. Součástí stavby je MÚK, dočasný sjezd na silnici I/18, 2 dálniční mosty, 2 nadjezdy a oboustranné odpočívadlo Studenec.

Stavba začíná před MÚK Spišské Podhradie se silnicí II/547 jižně od Studence. Odtud vede severně od stávající trasy silnice I/18 k Behárovcím, kde bude končit na mimoúrovňové křižovatce. Náklady na stavbu jsou plánovány na 1,6 miliardy Sk v cenové hladině roku 2005. Realizace je plánována v období červenec 2008 až září 2009. Po vybudování stavby vznikne souvislý dálniční tah od Studence až po Fričovce o délce 17,5 km.

Stavba Fričovce - Svinia je projektována v kategorii D 26,5 a měří 10,930 km. Proběhlo posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Probíhá zpracování dokumentrace pro územní rozhodnutí. Součástí stavby je MÚK, 4 dálniční mosty a 2 nadjezdy. Stavba navazuje na úsek Fričovce-obchvat a povede jižně od stávající trasy silnice I/18 až ke dálniční křižovatce s touto silnicí u obce Chmiňany a odtud povede severně od stávající trasy. Končit bude u obce Svinia. Náklady na stavbu jsou plánovány na 7,327 miliardy Sk v cenové hladině roku 2005. Realizace je plánována v období 2010 až 2013.

Stavba Prešov-obchvat je projektována v kategorii D 26,5/120 a měří 7,140 km. Proběhlo posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Proběhl výběr koridorů vedení trasy dálnice s tím, že bude realizován tunelový variant, který je veden oklikou mimo území Prešova. Na trase je plánovaný 2375 m dlouhý tunel. Součástí stavby jsou 2 MÚK, 5 mostů o délce 1664 m, 2 nadjezdy délky 120 m, protihlukové stěny o délce 2000 m, 11 demolic rodinných domů, 10 zahradních chatek a 5 zemědělských objektů.

Stavba začíná na MÚK Prešov-západ pokračuje jihozápadně okolo Prešova, následuje tunel a u obce Haniska se napojuje na již provozovaný úsek Prešov- Košice na MÚK Prešov-juh. Náklady na stavbu jsou plánovány na 10,233 miliardy Sk v cenové hladině roku 2005. Realizace je plánována v období 2010 až 2014.

Stavba Budimir - Bidovce je projektována v kategorii D 26,5/120 a měří 13,700 km. Probíhá zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí. Součástí stavby jsou 3 MÚK, 8 mostů na trase celkové délky 1174 m, 8 nadjezdů celkové délky 675 m, 3 mosty na přivaděči a malá oboustranná odpočívka.

Stavba začíná na MÚK Budimir a povede mostem přes řeku Torysa kolem obce Vajkovcí. U Beniakovec je plánována pravostranná odpočívka a u Rozhanovcí bude pravostranná odpočívka. Jižně od Rozhanovcí je plánována MÚK Košické Olšany s rychlostní silnicí R2. Trasa se stačí na východ. U obce Ďurdošík je plánovaný tunel. Stavba končí jižně od Bidovcí na MÚK Bidovce se silnicí II/575. Náklady na stavbu jsou plánovány na 6,264 miliardy Sk v cenové hladině roku 2005. Realizace je plánována v období 2010 až 2013.

Stavba Bidovce - Dargov je projektována v kategorii D 26,5/120 a měří 12,950 km. Součástí stavby jsou 2 MÚK, 13 dálničních mostů o celkové délce 1748 m, 2 nadjezdy o celkové délce 128 m, malá oboustranná odpočívka a tunel Dargov (1050 m). Levý tubus má stoupací pruh pro pomalá vozidla. Tunel se bude razit dovrchně z východní strany. Proběhlo posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Stavba pokračuje od předcházejícího úseku tunelem Dargov přes Slanské vrchy. Náklady na stavbu jsou plánovány na 3,783 miliardy Sk v cenové hladině roku 2005. Realizace je plánována v období 2014 až 2018.

Stavba Dargov - Pozdišovce je projektována v kategorii D 26,5/120 a měří 18,670 km. Součástí stavby jsou 3 MÚK 13 mostů o celkové délce 609 m, 8 nadjezdů o celkové délce 484 m, malé oboustranné odpočívka a SSÚD Pozdvišovce. Proběhlo posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Začínat bude u obce Dargov, odkud povede severním obchvatem Sečovcí a mostem přes železniční trať Vranov - Trebišov ke křižovatkám se silnicemi II/553 a II/554. Poté krátkým úsekem k Pozdišovcím, kde je plánována MÚK se silnicí I/50.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 2,555 miliardy Sk v cenové hladině roku 2005. Realizace je plánována v období 2014 až 2018.

Stavba Pozdišovce - státní hranice je projektována v kategorii D 26,5/120 a měří 42,510 km. Součástí stavby budou 4 MÚK, 40 dálničních mostů o celkové délce 1020 m, 16 nadjezdů o celkové délce 1276 m, 2 velké a 1 malé oboustranné odpočívky. Proběhlo posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Stavba začíná u obce Pozdišovce a povede mosty přes železniční trať Trebišov - Michalovce a přes řeku Laborec dále jižním obchvatem Michalovcí k mimoúrovňové křižovatce se silnicí II/555. Odtud povede k obci Závadka, kde bude dálniční křižovatka se silnicí I/50. Od obce Závadka se stočí trasa dálnice na JV a povede kolem obce Záhor až na státní hranici.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 5,601 miliardy Sk v cenové hladině roku 2005. Realizace je plánována v období 2014 až 2020.

Provozované úseky

Stavba Bratislava, Viedenská - Prístavný most je postavena v kategorii D 26,5/100 a měří 3,867 km, z toho zahloubeno 850 m. Trasa je umístněná uprostřed ulice Einsteinova a bude od ní fyzicky oddálena. Stavba v sobě zahrnuje 4 nové mosty a 5 nadchodů pro cyklisty a chodce. Nový most na Viedenskej ceste nad dálnicí měří 154 m, most nad Košickou cestou před napojením na Prístavný most měří 567 m a dva mosty v MÚK Dolnozemská jsou dlouhé 283 m a 86 m. Byly také postaveny zárubní stěny v délce 1750 m, opěrné stěny v délce 341 m a protihlukové stěny v délce 4365 m.
Trasa dálnice navazuje na MÚK Bratská s dálnicí D2. Odtud pokračuje k MÚK s Viedenskou cestou. Následuje podjezd pod Panónskou a následně Jantarovou cestou. Za MÚK s Dolonozemskou cestou končí napojením na Pristavný most.
Stavba byla jednou ze dvou zbývajících staveb, které chybělo postavit z plánovaného dálničního obchvatu Bratislavy. Na stavbu byl získán grant z předvstupního fondu EU - ISPA ve výši 1,537 miliardy Sk. Další náklady budou hrazeny ze státního rozpočtu ve výši 658 milionů Sk. Celkové stavební náklady jsou plánovány na 1,908 miliardy Sk. Začátek výstavby byl plánován na rok 2001, ale vzhledem k uplatnění procesových postupů ISPA došlo k oddálení zahájení výstavby až 20. března 2003. Stavbu realizoval Doprastav. Stavba byla dokončena v červnu 2006. Stavba byla 4. prosince 2005 slavnostně uvedena do provozu.

Stavba Bratislava, Pristavný most - Mierová je postavena v kategorii D 26,5/100 a měří 1,340 km. Hlavním objektem stavby byl Dálnično-železniční most, který přemosťuje řeku Dunaj a vstup do zimního přístavu. Délka hlavního mostu je 460,8 m a šířka je 29,4 m, je tvořen 4 poli s rozpětími 102,4+204,8+64+89,6 m. Most je dvoupodlažní, v horní části mostu je vedena dálnice, ve spodní železniční trať a lávky pro chodce a cyklisty. Spodní stavbu tvoří 5 masivních pilířů o výšce 12 až 22 m, které jsou založeny plošně kromě pilíře V, který je založen na vrtaných velkoprůměrových pilotach o průměrách 127 cm, resp. 94 cm. Pilíř II je přímo osazeny v korytě Dunaje na umělém ostrově 70 x 35 m. Nosná konstrukce je dvoupodlažní ocelový trám se třemi hlavními příhradími nosníky o výšce 14 m. Celková hmotnost ocelové konstrukce je 13200 tun. Na pravobřežním předmostí je postaven 9-polový most délky 364 m, na levobřežním předmostí je postaven 14-polový most délky 556,2, resp. 475,2 m. Na větvách křižovatek bylo postaveno 7 mostů. Celková délka dálničních estakád je 2527 m, celková délka železničních estakád včetně hlavního mostního objektu je 2295 m. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava, prováděl Doprastav š.p., na stavbe se podíleli Vítokovice - Železárny a strojírny, Vítkovice - Hutní montáže, Hydrostav a Železničné staiteľstvo. Náklady na stavbu byla1,085 miliardy Kčs. Realizace proběhla v období duben 1978 až prosinec 1985. V prosinci 1983 byla zprovozněna pravá polovina mostu, včetně 1. traťové koleje. Most přes Dunaj byl otevřen do provozu pro dálniční dopravu v roce 1985.

Stavba Bratislava, Mierová - Senecká je postavena v kategorii D 26,5/100 a měří 6,475 km. Na tomto úseku je 5 MÚK, oboustranná odpočívka, 6 nadjezdů, 9 mostů na větvích křižovatek, 2 mosty mimo trasu a estakáda Prievoz, která je dlouhá 1756 metrů a skládá se 45 polí, skládá ze dvou částí:

Estakáda Prievoz - most Galvaniho, které je postavený z předpjatého komůrkového monolitu a prefabrikátových vzpěr. Levý most měří 1046,8 metrů a pravý 1018,6 metrů.

Estakáda Prievoz - most Gagarinova, který je postavený z předpjatého komůrkového monolitu a prefabrikátových vzpěr. Levý most měří 692 metrů a pravý 722,2 metrů.

Stavba je součástí dálničního obchvatu Bratislavy. Značně odlehčí Bajkalské, Tmavské a Rožňavské ulici, kde byla kritická situace. Dálnice začíná před Mierovou ulicí,. Estakádou dlouhou více než 1,7 km přemosťuje Gagarinovu ulicu a pokračuje kolem sídliště Ružinov, přemosťuje železniční tratě od Petržalky a Komárna a druhou mimoúrovňovou řižovatkou umožňuje napojení Galvaniho ulice. Třetí mimoúrovňovou křižovatkou umožňuje napojení na bratislavského letiště M. R. Štefánika před Ivánsku cestu. Průchodem přes Tmávku a okolo areálu Zlatých pieskov se dostává k poslední mimoúrovňové křižovatce před Vajnorami, kde se napojí na dálnici směrem do Trenčína.

Náklady na výstavbu byli 3,544 miliardy Sk, z toho bylo hrazeno 3,174 miliardy Sk prostřednictvím úvěru Evropské investiční banky. Stavbu prováděl Doprastav. Stavba začala 15. června 1999 . Do provozu byla slavnostně uvedena 31.srpna 2002. Dokončena bude v prosinci 2007.

Stavba Bratislava - Senec je postavena v kategorii D 26,5/150 a měří 16,800 km. Součástí stavby byly 3 MÚK a SSÚD Bratislava. Na tomto úseku je postaveno 19 mostů, z toho 8 dálničních mostů celkové délky 225 m, 8 nadjezdů celkové délky 555 m, 3 ostatní mosty celkové délky 182 m. Mosty jsou prefabrikované i monolitické. Minimální poloměr směrového oblouku je 4000 m a maximální podélný sklon je 1,8%. V minulosti byla součástí plánu dálnice D61.
Stavba začíná na MÚK Vajnory a končí na sjezdu na silnici I/61 u obce Blatná. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a prováděl Doprastav š.p. Náklady na stavbu byly 455,7 milionů Kčs. Výstavba probíhala v obdbí leden 1972 až prosinec 1976, s uvedením do provozu v prosinci 1975 jako první úsek dálnice D61.

Stavba Senec - Trnava je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 19,306 km. Součástí stavby bylo 18 mostů, z toho 8 dálničních mostů celkové délky 198 m, 8 nadjezdů celkové délky 445 m a 2 mosty na polních cestách o celkové délce 30 m, malá oboustranná odpočívka Rataj, velká oboustranná odpočívka Zeleneč a přeložky inženýrských sítí. Mosty jsou prefabrikované, jeden nadjezd je monolitický. Minimální poloměr směrového oblouku je 5000 m a maximální podélný sklon je 0,1%. V minulosti byla součástí plánu dálnice D61.
Stavba začíná v místě napojení na silnici I/61 u obce Blatné a končí před MÚK Trnava na úrovňové křižovatce se starou silnicí I/51. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a prováděl Doprastav š.p. Náklady na stavbu byly 403,3 mil. Kčs. Stavba byla realizována v období leden 1975 až listopad 1978.

Stavba Trnava - Hlohovec je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 18,463 km. Součástí stavby byly 2 MÚK (MÚK Trnava - čtyřlístek a MÚK Hlohovec - neúplný čtyřlístek), přeložky silnic I/51 a II/513, velká levostranná odpočívka Červeník a SSÚD Trnava. Na tomto úseku je postaveno 20 mostů, z toho 9 dálničních mostů celkové délky 242,5 m, 9 nadjezdů celkové délky 804 m a 2 na polních cestách celkové délky 22 m. Všechny mosty jsou prefabrikované. Minimální poloměr směrového oblouku je 5200 m a maximální podélný sklon je 1,45%. V minulosti byla součástí plánu dálnice D61.
Stavba začíná před MÚK Trnava a končí provizorním napojením na silnici I/61 za obcí Červeník. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a prováděl Doprastav š.p. Náklady na stavbu byly 621,3 mil. Kčs. Stavba byla realizována v období duben 1978 až květen 1983, s uvedením do provozu v září 1982.

Stavba Hlohovec - Piešťany je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 15,130 km. Součástí stavby byl přeložky silnice I/61, dále byly přeloženy 4 polní cesty, vlečka délky 1695 m, železniční trati Piešťany - Vrbové délky 1,7 km, 3 plynovody, 3 přeložky vedení VVN, 9 přeložek vedení VN, a 1 velké pravostranné a 1 malé oboustranné odpočívadlo. Na tomto úseku je 17 mostů, z toho 6 na hlavní trase celkové délky 55 m, 7 nadjezdů celkové délky 628 m a 4 mimo dálnici celkové délky 34 m. Mosty jsou prefabrikované, 1 nadjezd je monolitický. Minimální poloměr směrového oblouku je 8500 m a maximální podélný sklon je 0,22%. V minulosti byla stavba součástí plánu dálnice D61.
Stavba začíná na provizorním napojení u obce Červeník za nadjezdem silnice I/61 a končí před MÚK Piešťany. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a prováděl Doprastav š.p. Náklady na stavbu byly 473,9 mil. Kčs. Stavba byla realizována v období červen 1980 až říjen 1985, s uvedením do provozu v červenci 1985.

Stavba Piešťany - Horná Streda je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 8,325 km. Tato stavba je součástí dálničního obchvatu Piešťan a na dlouhou dobu se stala taky poslední zprovozněnou stavbou dálnice D61, které byla součástí. Součástí stavby byly 2 MÚK (MÚK Piěšťany - atypický trojlístek a MÚK Horná Streda - osmička), 3 dálniční mosty celkové délky 227 m, 2 nadjezdy celkové délky 188 m a 2 mosty na přeložce silnice II/499 celkové délky 20 m, přeložka silnice II/499, přeložka silnice I/61 a 3 protihlukové stěny celkové délky 1020 m. Maximální podélný sklon je 0,6%, minimální poloměr směrového oblouku je 1750 m. Trasa vede rovinatou polnohospodářskou krajinou.
Stavba začíná před MÚK Piešťany a končí za MÚK Horná Streda. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a prováděl Doprastav š.p. Náklady na stavbu byly 475,7 mil. Kčs. Stavba byla realizována v období září 1984 až červen 1988.

Stavba Horná Streda - Nové Mesto nad Váhem je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 14,008 km. Na tomto úseku je 20 mostů o celkové délce 1145 metrů, z toho 13 dálničních, 1 nad dálnicí a 2 mimo dálnici. Dominantním objektem je most D 202 přes Biskupský kanál a řeku Váh o délce 752 metrů. Náklady na výstavbu byli 4,608 miliardy Sk. Stavbu prováděl Doprastav a.s. V minulosti byla součástí plánu dálnice D61. Stavba začala v roce 1996. V polovičním profilu byla uvedena do provozu 10. září 1998, v plném profilu byla dokončena 18. října 2000.

Stavba Nové Mesto nad Váhem - Chocholná je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 15,268 km. Na tomto úseku je 20 mostů celkové délky 1 535 m, z toho 7 dálničních, 5 nad dálnicí a 8 mimo dálnici. Rozhodujícími objekty jsou mosty 205 a 206 . Most 205 je realizovaný z atypických nosníků, délky 40 metrů, typu Doprastav. Most 206 dlouhý 336 metrů, postavený technologií letmé betonáže má 4 pole s rozpětím 71+102,5+102,5+60 metrů. Náklady na výstavbu byli 3,061 miliardy Sk. Stavbu prováděl Doprastav. V minulosti byla součástí plánu dálnice D61. Stavba začala v roce 1996. V polovičním profilu byl uveden do provozu 10. září 1998 nejdříve 3 kilometrový obchvat Nového Mesta. Později byla stavba dokončena v plném profilu 1. srpna 2000.

Stavba Chocholná - Skala je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 10,3 km. Na tomto úseku je 14 mostů celkové délky 529 metrů, nejdelší most je nad silnicí I/61 a železnicí o délce 257 metrů. Stavba je součástí dálničního obchvatu Trenčína, prováděl ji Doprastav a.s. V minulosti byla součástí plánu dálnice D1. Stavba byla realizována v letech 1991 až 1997.

Stavba Skala - Nemšová je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 6,7 km. Na tomto úseku je 8 mostných objektů celkové délky 1189 metrů, nejdelší most je přes řeku Váh a inundační území Váhu, je dlouhý 500 metrů. Stavba je součástí dálničního obchvatu Trenčína, prováděl ji Doprastav a.s. V minulosti byla součástí plánu dálnice D1. Výstavba probíhala v letech 1994 až 1998.

Stavba Nemšová - Ladce je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 16,628 km. Na tomto úseku je 20 mostů celkové délky 1 673 metrů, z toho 8 dálničních, 8 nad dálnicí a 4 mimo dálnici. Rozhodujícími jsou:

  • most 207 - délka 174 metrů s rozpětím polí 42+75+42 metrů - letmá betonáž,
  • most 212 - realizovaný z prefabrikovaných I nosníků typu Doprastav,
  • most 214 - délka 236,6 metrů s rozpětím polí 60+105+60 metrů - letmá betonáž.

Stavba začíná na křižovatce se silnicí I/57 a odtud vede souběžně s Biskupským kanálem k další křižovatce se silnicí II/574, která bude sloužit k napojení města Ilavy na dálniční síť. Pak už jen pokračuje dál na křižovatku se silnicí I/61, kde prozatím celá dálnice končí. Náklady na výstavbu byli 3,136 miliardy Sk. Stavbu prováděl Doprastav a.s. V minulosti byla součástí plánu dálnice D1. Stavba začala v roce 1996. V polovičním profilu byla uvedena do provozu 10. září 1998, v plném profilu byla dokončena 9. listopadu 2000.

Stavba Ladce - Sverepec je postavena v kategorie D 26,5/100 a měří 9,940 km. Součástí stavby je 1 MÚK, 2 MÚK na přivaděči 16 zárubních a opěrných zdi, 5 protihlukových stěn, malá oboustranná odpočívka Beluša, velké odpočívka Sverepec, výstavba 6,56 kilometrového přivaděče Púchov, přeložka silnice I/61 v délce 2,34 km a přeložky silnic II. a III. třídy v délce 5,23 km. Na tomto stavebně náročném úseku se nachází 28 mostních objektů, z toho jsou 4 z prefabrikatů, 12 z předpjatého betonu, 9 železobetonových, 2 z ocelové se spřáhnutou mostovkou a 1 oprava stávajícího mostu. Objem výkopů byl 1,305 miliónů m3 výkopů, a násypů 632 570 m3. Stavba nahradila přetíženou silnici I/61.

Stavba navazuje na předchozí úsek Němšová - Ladce za MÚK Ladce a dále vede JV obchvatem obce Ladce k MÚK Beluša, kde bude začínat rychlostní silnice R6. Odtud vede až k MÚK Sverepec se silnicí I/61, před kterou končí.
Náklady na stavbu jsou plánovány na 10,457 miliardy Sk. Stavbu prováděl Hydrostav, po zkrachování Hydrostavu v roce 2002 stavbu převzal Doprastav. Výstavba slavnostně začala v lednu 1998. V roce 1999 vláda SR rozhodla o odsunutí termínu dokončení této rozestavěné stavby do období po roce 2002. 26. srpna 2004 byl uveden do provozu úsek dálnice Ladce - MÚK Beluša včetně poslední části přivaděče Púchov. Stavba byla zprovozněna 9. prosince 2005. Dokončena bude v říjnu 2008.

Stavba Ivachnová - Liptovský Mikuláš je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 14,332 km. Na tomto úseku jsou tři dálničních křižovatky. Náklady na stavbu byly 241,3 milionů Kčs. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a prováděl Doprastav š.p. Stavba probíhala v období leden 1973 až prosinec 1977, současně se stavbou vodního díla Liptovská Mara.

Stavba Liptovský Mikuláš - Liptovský Ján je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 7,130 km. Na tomto úseku je jedna dálniční křižovatka se silnicí I/18 a SSÚD Liptovský Mikuláš. Stavba vytvořila JV obchvat Liptovského Mikuláše, a tak značně odlehčila městu a jeho obyvatelům. Náklady na stavbu byly 368 milionů Kčs. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a prováděly Inženýrské stavby Košice. Stavba probíhala v období březen 1972 až prosinec 1977, s uvedením do provozu v prosinci 1975.

Stavba Liptovský Ján - Liptovský Hrádok je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 5,510 km. Na tomto úseku je jedna dálniční křižovatka a letmo montovaný most z lamel Podtureň o délce 1038 m, který kříží údolí Váhu, železniční trať, několik silnic a obce Uhorská Ves a Podtureň. Most tvoří 17 polích o délkách 30, 58 a 70 m. Nosnou konstrukci tvoří spojitý komorový nosník, který se skládá ze segmentů. Náklady na stavbu byly 502,7 mil. Kčs. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a prováděly Inženýrské stavby Košice. Stavba probíhala v období duben 1975 až prosinec 1983.

Stavba Liptovský Hrádok - Hybe je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 7,000 km. Na tomto úseku je jedna dálniční křižovatka a letmo montovaný most z lamel Dovalovec o délce 544 m. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a prováděly Inženýrské stavby Košice. Stavba byla rozdělena do dvou etap:

Liptovský Hrádok - Hybe I. stavba měří 7,0 km. Náklady na stavbu byly 342,4 milionů Kčs. Realizace probíhala v období duben 1983 až červen 1986.
Liptovský Hrádok - Hybe I. stavba měří 7,0 km. Náklady na stavu byly 240,8 milionů Kčs. Realizace probíhala v období duben 1987 až říjen 1990.
Stavba Hybe - Važec je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 10,663 km. Součástí stavby byla 1 MÚK, dostavba 2 křižovatek, 9 dálničních mostů, 4 nadjezdy a 1 most na větvích křižovatky. Stavba navazuje na již postavený úsek Ivachnová - Hybe. Náklady na výstavbu byli 3,461 miliardy Sk. Stavbu prováděl Hydrostav, Bratislava. Realizace je plánovaná v období srpen 1996 až říjen 2007, s uvdením do provozu byla uvedena 16. listopadu 2000.

Stavba Behárovce - Branisko je postavena v polovičním profilu kategorii D 26,5/100 a měří 7,964 (7,766) km. Rozhodujícím objektem stavby byl tunel Branisko délky 4974,626 m, z toho je délka ražené části 4822,03 m, západní portál je dlouhý 73,388 m a východní 79,208 m. Výška tunelu je 4,5 m, šířka tunelu je 9,5 m a šířka vozovky je 7,5 m. V tunelu je 6 nouzových zálivů a jsou po 720 m. Maximální stoupaní je 1,92 %.

Stavba nahradila obtížný průjezd horským sedlem Branisko, který zvláštně v zimním období byl často s velkými potížemi průjezdný. Proto bylo rozhodnuto, že dojde k výstavbě dálnice s tunelem, který bude v první fázi ražena jižní tunelová roura. Po vyčerpání kapacity dojde k výstavbě severní tunelové roury.
Práce na tomto úseku začali 12. dubna 1996 ražením průzkumné štoly (4841 m) v ose severní roury, která byla proražena 19. prosince 1997. Štola pak byla upravena na únikovou štolu. Ražení jižní tunelová roura začalo 23. května 1997 od západního portálu, ražení provádělo sdružení BESPA. Ražba od východního portálu byla zahájena 29. června 1997, kterou provádělo Združenie Spiš. Tunelová roura byla ražena technologii nové rakouské tunelovací metody (NRTM) současně od obou portálů. 1. května 2002 byl tunel slavnostně proražený. Stavba byla spolu s tunelem slavnostně uvedena do provozu 29. června 2003. Náklady na výstavbu včetně tunelu byly 9,219 miliardy Sk.
Stavba byla rozdělena do 4 etap:

  • I. etapa Pravý tunel - Stavební část
    etapu realizovalo Sdružení Branisko, jehož členy byly Banské stavby, Hydrostav, Váhostav, Vodohospodářská výstavba a Sdružení Spiš, jehož členy byly Uranpres, Želba a Geotechnik.
  • II. etapa Pravý tunel - Technologie a portálové objekty
    etapu realizovalo Sdružení Branisko a ZPA Křižík.
  • III. etapa - Dálnice, cesty, mosty a SSÚD
    etapa zahrnovala výstavbu úseku dálniční úsek Behárovce - Západní portál tunelu Branisko v délce 2431 m a 237 m v křižovatce, 3 mosty o celkové délce 650 m (most na MÚK se silnice I/18 délky 45 m a most Korytné délky 393 m) a SSÚD Behárovce a křižovatku na silnici I/18. Etapu realizoval Váhostav, Inžinierské stavby Košice a PSJ - Chemkostav.
  • III.a etapa - Dálnice
    etapa zahrnovala výstavbu dálnice v plném profilu v délce 360 m úseku Východní portál tunelu Branisko - Široké. Etapu realizoval Inžinierské stavby Košice a PSJ - Chemkostav.

Stavba Široké-obchvat je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 3,061 km. Na tomto úseku byla postavena dálniční křižovatka sloužící pro napojení obce Široké na budoucí dálniční síť. Stavba nahradila zdlouhavý a obtížný průjezd obcí Široké. Stavbu provedly Inženýrské stavby Košice. Náklady na výstavbu byly 210 milionů Sk. Obchvat byl uveden do provozu v září 2001.

Stavba Fričovce-obchvat je projektována v kategorii D 26,5/100 a měří 3,207 km. Součástí stavby je MÚK Fričovce, přivaděč v délce 821 m, 5 mostů o celkové délce 659 m, délka nejdelšího mostu je 407 metrů, a opěrné zdi v celkové délce 321 m. Stavba navazuje na předchozí úsek Široké-obchvat a pokračuje jako severní obchvat Fričovcí. Stavba končí na MÚK Fričovce, kde se napojuje na stávající silnici I/18. Náklady na výstavbu tohoto úseku byly 1,883 miliardy Sk. Stavbu prováděly Inženýrské stavby Košice. Podle původního harmonogramu výstavby měla být stavbu dokončena v roce 2001. Stavba byla spolu s tunelem slavnostně uvedena do provozu 29. června 2003.

Stavba Prešov-juh - Ličartovce je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 8,640 km. Stavba značně zrychlila spojení mezi dvěmi velkými východoslovenskými městy. Na tomto úseku jsou postaveny 2 dálniční křižovatky a SSÚD Prešov. Náklady na stavbu byly 325,9 mil. Kčs. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a prováděly Inženýrské stavby Košice. Výstavba probíhala v období duben 1977 až červen 1987, s uvedením do provozu v listopadu 1982.

Stavba Prešov-juh - Budimir je postavena v kategorii D 26,5/120 a měří 10,500 km. Stavba značně zrychlila spojení mezi dvěmi velkými východoslovenskými městy. Náklady na stavbu byly 475,6 mil. Kčs. Stavbu projektoval Dopravoprojekt Bratislava a prováděly Inženýrské stavby Košice. Výstavba probíhala v období duben 1983 až duben 1988.

Úradné dokumenty

Diaľnica D3 Čadca, Bukov - Svrčinovec - rozhodnutie ministra číslo 77/2016 o stavebnom povolení

Rozhodnutie ministra Ministerstva dopravy, výstavby a regionálneho rozvoja Slovenskej republiky, číslo 12171/2016/D220-SLP/34379-M zo dňa 29. 6. 2016 o zmene rozhodnutia Ministerstva dopravy, výstavby a regionálneho rozvoja...

Rýchlostná cesta R4 Prešov - severný obchvat, oznámenie o začatí stavebného konania

Verejná vyhláška, ktorou sa oznamuje začatie stavebného konania a upustenie od ústneho konania, č. j. 03358/2016/SCDPK-56357 zo dňa 7. 9. 2016 pre stavbu Rýchlostná cesta R4 Prešov - severný obchvat.

Pruské - kanalizácia a ČOV - prístupová cesta k ČOV - verejná vyhláška, oznámenie o začatí vyvlastňovacieho konania

Verejná vyhláška, ktorou sa oznamuje začatie vyvlastňovacieho konania pozemkov a nariadenie ústneho pojednávania, č. j. 233/2016 TS1-20/Po/1 zo dňa 15. 3. 2016 pre stavbu Pruské - kanalizácia a ČOV, prístupová cesta k...

Poznámky k zákonom

Územné a správne členenie Slovenska, história a vývoj

Publikácia opisuje vývoj územného a správneho členenia Slovenska od približne polovice druhého...

Predaj nehnuteľnosti. Dokedy mám povinnosť podať daňové priznanie na daň z nehnuteľností?

V minulom roku som predal nehnuteľnosť (pozemok, byt, dom) za ktorú som platil daň z nehnuteľností....

Premlčacia doba. Koľko trvá premlčacia doba? Čo je to premlčanie?

Štandardná premlčacia doba podľa Občianského zákonníka je tri roky. Vo veciach, na ktoré platí...

Priznal som sa k priestupku. Som automaticky vinný, ak sa v konaní o pokute nebránim?

Po obvinení z priestupku som sa v správnom konaní aktívne nebránil. Správny orgán ma uznal vinným...

Juraj Suchánek - Zákon o miestnych poplatkoch obsahuje viacero nezmyslov

Kupujete byt, staviate väčší dom alebo iba skleník na záhrade? Po novom sa vám to predraží. Podľa...

Zadržanie páchateľa. Môžem sám zadržať páchateľa?

Každá osoba má právo zadržať páchateľa za podmienok podľa trestného poriadku.

Vyrieši poplatok za rozvoj problém satelitov?

Od 1. novembra 2016 nadobudne účinnosť zákon 447/2015 Z. z., ktorý dáva samosprávam možnosť pri...

Prvé kilometre - video dokument o stavbe diaľnice D1 z roku 1970

Nad všetky očakávania intenzívny rast dopravy v mestách a na cestách vyžaduje nevyhnutne stavbu...

Poplatok za miestny rozvoj zdvihne ceny bytov, tvrdia stavbári

Poplatok za rozvoj podľa stavbárov v konečnom dôsledku zdvihne ceny malometrážnych bytov. Ľudia,...

Košická radnica chystá nový územný plán. Bez verejného prerokovania

Na pripomienky ostávajú necelé dva týždne.