80 let německých dálnic - Jak Hitler ukradl Autobahn

Reklama:

Podařilo se zvládnout i výkup pozemků od 650 vlastníků, jen ve 13 případech došlo na vyvlastnění.

09. 08. 2012

Zdroj: Zdeněk Vacek, Auto Tip

Reklama:

Propagandista Goebbels by měl radost. Také jste mu věřili, že první německé dálnice zbudoval a otvíral Hitler?

Tak vidíte, a přitom musel ješitný diktátor nejprve degradovat dnes osmdesátiletou Adenauerovu Autobahn na silnici první třídy, jen aby si mohl přisvojit budovatelské prvenství.

Byl to slavný den. Primátor Kolína nad Rýnem Konrad Adenauer přestřihl odpoledne 6. srpna 1932 pásku první německé dálnice. Měřila 20 kilometrů a směřovala k Bonnu. Šlo o tehdy nejfrekventovanější trasu v celém Německu. Byla široká 12 metrů, měla dva jízdní pruhy každým směrem, obešla se bez křižovatek a dnes ji snadno najdete pod označením A555.

Adenauer protlačil projekt dálnice Kolín – Bonn i proti vůli ústřední vlády. Ta z deficitního rozpočtu nehodlala financovat luxusní silnice pro boháče. Spojil proto síly se soukromými spolky jako HaFraBa, usilujícími o stavbu rychlostní komunikace mezi Hamburkem, Frankfurtem n. M. a Basilejí. Výraz „Autobahn“, doslova automobilová dráha, vznikl odvozením od „Eisenbahn“, tedy železnice. K všeobecnému bojkotu Adenauerem propagované infrastruktury se – a to je pikantní – přidali i tehdy ještě slabí nacisté. Takže se uvažovalo o zapojení soukromých investorů a vybírání mýtného. Vláda reagovala novelizací legislativy: vždyť mýtné se v Německu neplatilo už od poloviny 19. století podle dodnes uznávané filozofie, že volnost silniční dopravy prospěje hospodářství více než inkasované drobné.

Že v Berlíně nakonec změnili názor, dálnici povolili, a dokonce ji spolufinancovali, souviselo se sociálně výbušnou náladou bezpočtu nezaměstnaných za hospodářské krize. Mělo to podmínku: muselo vzniknout nejméně 5500 pracovních míst. Stavební firmy byly donuceny vyřadit tehdy obvyklé stroje a místo bagrů nastoupili kopáči. Ze státních sociálních fondů se tak uhradilo 45 procent z celkových nákladů 9 milionů marek. Podařilo se zvládnout i výkup pozemků od 650 vlastníků, jen ve 13 případech došlo na vyvlastnění.

Od počátku se projektanti drželi zásad minimálních stoupání, maximální přehlednosti, velkých poloměrů zatáček a neznatelného bočního sklonu vozovky kvůli odvodu dešťové vody. Chyběl středový pás, zato se nezapomnělo na optické vedení patníky ani odstavné ostrůvky. Projektanti se obávali vyjetí vozidel z jízdního pruhu, proto je vzájemně oddělili 30 centimetrů širokými barevnými pruhy. Policie přísně stíhala parkování a otáčení vozidel i neodůvodněné zastavení, nemluvě o vedení nebo hnaní zvířat po dálnici. Přestože tehdejší auta jezdívala v průměru šedesátkou, na dálnici se smělo vyvinout až 120 km/h. Není divu, že se na slavnostní otevření sjelo 2000 motoristů z celé Evropy, ochotných zaplatit za nevšední zážitek 5 marek.

O půl roku později se říšskoněmeckým kancléřem stal nacista Adolf Hitler a už dvanáctý den v úřadu vyhlásil plán velkorysé výstavby až 20 000 kilometrů dálnic. V červnu byl tento záměr uzákoněn a slavnostní výkop dnešní A5 (Frankfurt n. M. – Mannheim – Heidelberg) Hitler provedl 23. září 1933. Ale jen o čtyři dny později se s minimální pozorností médií otevíral dálniční obchvat Opladenu, první část spojnice Kolína s Düsseldorfem budované už od roku 1931.

Hned od počátku si Hitler na Říšských drahách vynutil zavedení autobusové linky, aby si dálnici užili a mohli opěvovat i nemotorizovaní cestující. Nejrychleji se po ní prohnal Rudolf Caracciola v monopostu Mercedes- Benz: v lednu 1938 dosáhl na letmé míli průměru 432,4 km/h!

Výstavbu sítě „Autobahn“ dostala na starost pracovní organizace Kraft durch Freude (Radostí k síle), vedená Fritzem Todtem. Ostatně KdF zajišťovala i projekt lidového vozu (KdF-Wagen) včetně výstavby továrny v dnešním Wolfsburgu. Pracovníci KdF později převzali dohled nad budováním protektorátních dálnic a mimo jiné srovnali se zemí Lidice.

Stavělo se hlavně z betonu, asfalt hrál okrajovou roli: přírodní zdroje Německo nemělo a syntéza z ropy kolidovala se strategickými zájmy zbrojící Třetí říše. Dbalo se i na „ryze německou strukturu vegetace“ podél dálnic.

V říjnu 1934 bylo rozestavěno 1500 kilometrů a dalších 1200 km ve fázi příprav. Roční přírůstek tisíce kilometrů se podařilo splnit jen v letech 1936 až 1938. Na přelomu let 1941/42 válka stavbu dálnic ukončila s celkovou bilancí 3860 km – pracovali na nich i vězni koncentračních táborů. Po rychlostních komunikacích se proháněli převážně prominenti a vojenské transporty, proto je tak rádi ostřelovali spojenečtí letci. Dne 25. února 1945 takto při náletu u Berlína zahynul protektorátní vyslanec a bývalý ministr zahraničí František Chvalkovský.

Po ztrátě území na východě a vzniku NDR v Západním Německu roku 1950 evidovali už jen 2128 kilometrů. Některé úseky jako A72 včetně rozestavěného mostu Elbstalbrücke přeťala železná opona, jiné sloužily jako vojenská letiště.

To už stál v čele státu Konrad Adenauer. Byl jedním z prvních demokratických politiků odstraněných nacisty v dubnu 1933 z funkce. Podle Hitlerova dvorního architekta Speera „Vůdce“ Adenauera uznával právě pro výstavbu městského okruhu, dálnice a zeleného pásu kolem Kolína nad Rýnem. Křesťanský demokrat se však dočkal velkolepého comebacku, čtrnáct let do svých 87 byl západoněmeckým kancléřem (1949-1963). A právě výstavba dálnic patřila k symbolům tehdejšího německého hospodářského zázraku. Síť se rychle rozrůstala: 2128 km (1950), 2551 km (1960), 4110 (1970), 7292 (1980), 8822 (1990), 11 515 km (2000). Dnes v SRN slouží 12 819 km dálnic, což je třetí největší systém po USA (75 376) a Číně (45 400 kilometrů).

Úradné dokumenty

Rezidencia Sírius, Prešov - zrušenie územného rozhodnutia v mimoodvolacom konaní

Rozhodnutie Ministerstva dopravy a výstavby Slovenskej republiky, Sekcia výstavby, číslo 05086/2017/SV/66253 zo dňa 22. 9. 2017.

I/18 Prešov, Levočská - Obrancov mieru križovatka, most, stavebné povolenie

Rozhodnutie Okresného úradu Prešov, Odbor cestnej dopravy a pozemných komunikácií, číslo OU-PO-OCDPK-2017/007147-04 zo dňa 17. 2. 2017.

Diaľnica D1 Prešov západ - Prešov juh, oznámenie o začatí konania o predĺžení platnosti stavebného povolenie

Verejná vyhláška, ktorou sa oznamuje začatie konania o predĺžení stavebného povolenia, č. j. 10424/2017/SCDPK-C240/12922 zo dňa 16. 2. 2017 pre stavbu "Ďiaľnica D1 Prešov západ - Prešov juh".

Poznámky k zákonom

Bratislavský obchvat má problém. Menší stavbári ho nechcú stavať

Necelých 60 kilometrov autostrád v okolí Bratislavy má postaviť konzorcium okolo španielskej...

Možno písomnosť doručovať do vlastných rúk, ak sa iným účastníkom doručuje len cez verejnú vyhlášku?

Na pošte som prebral stavebné povolenie doručované do vlastných rúk. Stavebný úrad však niektorým...

Môže súd nariadiť stavebnému úradu vykonanie štátneho stavebného dohľadu?

Žalobca podal obci Hodruša-Hámre, ako príslušnému stavebnému úradu,žiadosť o prešetrenie legálnosti...

Môže mi úrad doručiť zásielku, ak dlhodobo nie som doma?

Pri doručovaní úradných rozhodnutí v správnom konaní sa často stretávam s takzvanou fikciou...

Neoznámenie trestného činu. Povinnosť oznámiť trestný čin. Mám takú povinnosť alebo nie?

Som povinný oznámiť trestný čin alebo podozrenie z trestného činu? Kedy nie som povinný oznámiť...

Výkup pozemkov na obchvat: Nechcel čakať, vyplatia ho skôr

Národná diaľničná používa dvojaký meter, tvrdia vlastníci.

Dopravný expert: Nechoďme do diaľnic v polovičnom profile

Podobná diskusia o doprave, akú zažíva Prešov, čaká aj iné mestá. Obchvat Prešova sa prehodnocuje a...

Ani päťdesiat úradných pečiatok vám nepomôže, keď si niekto spomenie, že práve váš dom je treba chrániť pre budúce generácie

Mal by štát zrušiť povolenie na zbúranie funkcionalistickej vily v pražských Petřinách? Hosťami...

Na prebratie zásielky bude viac času

Úradná zásielka adresovaná občanovi napríklad zo stavebného úradu je považovaná za doručenú na...

Jarovce sa odvolali proti rozhodnutiu o vyvlastnení pozemkov pre diaľnicu D4

Obec už časť pozemkov pod diaľnicu NDS predala, ďalšie pozemky potrebuje z dôvodu, že zmeny a...